Chtěl bych odpoutat ten člun, co by mě…

Chtěl bych odpoutat ten člun,
co by mě zavezl do Tvých lásky vln.
Tak jako vítr hladí koruny sekvojových dřev,
jasně slyším plný lásky Tvého srdce zpěv.
Chtěl bych to štěstí Tvých něžných dlaní,
co mi dávají když mě tak hebounce hladí,
koukat se při tom lásko na Tebe,
a nechat se Tvým sluncem unést do nebe.
Tak jako den ode dne se mění,
na světe větší než naší lásky není,
jen krásná touha dvou sekvojů vedle sebe,
mě něžně hladí ve Tvém obětí.
Ach lásko, miluji jen Tebe!